Velikonoce

Velikonoce (z lat. pascha < řec. πάσχα pascha < hebr. פֶּסַח‎‎ pesach – přechod, přejití) jsou nejvýznamnější křesťanský svátek {Katechismus katolické církve čl. 1166–1171}, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem zegyptského otroctví. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben(viz Výpočet data Velikonoc). Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "velikou noc", v níž byl Kristus vzkříšen.[zdroj?]

V užším pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), resp. její vigilie na Bílou sobotu (zmiňovaná „velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí Velikonoční třídenní (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástípostní doby, tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy 50denní období od neděle Zmrtvýchvstání do letnic.

Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50). Nejstaršími mimobiblickýmidoklady jsou pak spory 2. století o datum slavení Velikonoc a Velikonoční homilii Melitona ze Sard z 2. století. Slavení Velikonoc se tedy v církviobjevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v sobě nese. Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení křesťané chápou jako naplnění starozákonního obrazu přejití Izraelitů Rudým mořem při východu z Egypta. Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát dní (tzv. velikonoční doba), které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého (letnice). První týden Velikonoc se nazývá velikonoční oktáv.

Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara.

Velikonoční symbol
Velikonoční beránek

Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný zaspásu světa.

Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím.

Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem.

Velikonoční vajíčka malovaná barevným voskem z Jižních Čech

Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.

Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a pálení v příštím roce o Popeleční středě.

Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara, avšak např. v byzantské ikonografii představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.

Přání k Velikonocům

ABY VELIKONOCE SE VÁM PODAŘILY

24.11.2013 23:49

Aby Velikonoce se vám podařily
a i po svátcích jste stejně v pohodě byli,
přeje

AHOJ, JSEM VELIKONOČNÍ ZAJÍČEK

24.11.2013 23:52

Ahoj, jsem velikonoční zajíček
a v té dnešní záplavě přáníček
chci taky přispět svou trochou do mlýna,
tak ať se ti dnes krásně usíná.
Nádherné Velikonoce.

AŤ BÁJEČNĚ SE MÁŠ

24.11.2013 23:55

Ať báječně se máš,
kamaráde náš,
Velikonoce si užiješ
a pořád stejně fajn jseš,
přejí

AŤ DNEŠNÍ DEN

25.11.2013 00:28

Ať dnešní den
splní každý tvůj sen
a než Velikonoce skončí,
stylově se s tebou rozloučí.

AŤ JAK V NEJHEZČÍ POHÁDCE SE

25.11.2013 00:02

Ať jak v nejhezčí pohádce se máš,
celé Velikonoce si jen užíváš
a potom v pracovní dny
stejně v pohodě jsi,
přeje

AŤ NA VELIKONOČNÍ SVÁTKY

25.11.2013 00:35

Ať na velikonoční svátky
podíváte se do pohádky,
přeje

AŤ O VELIKONOCÍCH

24.11.2013 17:32

Ať o Velikonocích
je slyšet váš šťastný smích
a svátky si užijete,
splní se vám, co jen chcete,
srdečně přeje

AŤ POMÁHAJÍ TI, TATI

25.11.2013 00:16

Ať pomáhají ti, tati,
úplně všichni svatí,
ať brzy dosáhneš svých snů
a raduješ se z krásných dnů.
Pohodové Velikonoce přeje

AŤ S LÁSKOU

24.11.2013 17:32

Ať s láskou
pomlázkou
tě vyšlehá
ten
kluk jak sen,
co rád tě má.

AŤ SE JAKO VE SNU MÁŠ

25.11.2013 00:00

Ať se jako ve snu máš,
Velikonoce si užíváš
přejí ti tví kamarádi,
kteří tě mají moc rádi.

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>